Když jste se ve středověku a vlastně i pozděj šli vzdělávat na univerzitu, tak jste nejdříve museli absolvovat úvodní část, tzv. trivium. Počty, čtení a psaní. Až pak jste se mohli vzdělávat dále, neb jste byli schopni přečíst si knihy, rozuměli jste číslům apod.  I dnešní doba má takové své “trivium”, i když má krapet jiný obsah. Například se nemusíte učit latinu.  V listopadu na třídních schůzkách jsem měl debatu s rodiči prváků, při které jsme si vyjasňovali, jak se prváci učí, jak je učím já apod. V této debatě jsem rodičům říkal, v čem většina těch žáků není připravena…

Tento titulek zní asi dost drsně a možná nekorektně v dnešní době.  Dovolím si to více rozvést. V každé třídě máme asi tak 5-6 skvělých žáků, kteří se většinu času na hodinách nudí. Dá se říci, že asi ⅔ třídy jsou ti, do kterých má smysl investovat učitelovu energii a tvořivost. U ostatních je to jinak. Buď na to nemají, či je na ně obsah učiva prozatím příliš abstraktní. Také jsou mezi nimi takoví, kteří studovat nechtějí a jejich přítomnost na škole možná ani není z jejich vůle. Nevadí. Jak už jsem několikrát psal, není nic špatného na tom, že…

Čtu právě u oběda článek Lidových novin o obtížnosti hodnocení ve školách v době celonárodní absence. A nestačím se divit, jak autor tohoto článku vnímá školu. Svou pozornost upírá téměř výhradně na známky. Pro mne jako učitele je naopak spíš zlý sen a možná je to i smutné, když  dostávám dotazy, kolik je třeba udělat na mém předmětu, aby žák prošel. A to prosím pěkně učím převážně profilové a maturitni předměty. Článek všechno redukuje jen na známkování. To považuji za plytké. Proč? Hodnocení žáka je velká kapitola v pedagogice, Účelem hodnocení je poskytnout zpětnou vazbu, porovnat žáky/studenty mezi s sebou…

Opět jsem se po čase setkal s tématem kam dát dítě na střední školu a proč. Někdy se zase tato myšlenka se tematizuje ve stylu, který typ školy je dobrý pro rozvoj člověka v měnící se době a absolvent kterého typu školy je nejlépe připraven na neustále se měnící svět. S bazální myšlenkou, že se člověk musí být schopen vzdělávat celý život, či že snad bude měnit svou profesi několikrát za život, souhlasím. Vidím to kolem sebe, například i u mladých lidí, kteří krátce po vstupu do “onoho” pracovního procesu (“onoho” proto, že nepodnikají, ale jen se nechají zaměstnat) zjistí,…

Co děláš, když tě žák v hodině neposlouchá a hraje si třeba na svém mobilním telefonu? Předpokládám, že studenti na střední škole jsou již uvědomělí si svých činů. Je to pod úroveň přesvědčovat, přemlouvat studenty, aby dávali pozor a pracovali. Pokud nenarušují hodinu nějakým výstředním chování, pak je nechávám být. Jaký máš názor na povolení či zakázání mobilních telefonů a školách?  Jaké názory kolem se na tuto problematiku slýcháš a co si o tom myslíš? Názory různých pedagogů či kolegů se různí. Někteří jsou pro zákaz a vypnutí telefonů ve školách, další zase pro využívání ve výuce… Podle mě je…

Rád bych vám zprostředkoval názory mého mladého kolegy. Pro lepší autentičnost jsem se rozhodl udělat to formou rozhovoru. Tento rozhovor jsme vedli osobně i online. Tomu odpovídá i řazení otázek.   Pro pořádek. Kolik ti je, kde studuješ a pracuješ? Letos mi bylo 23. Jsem ročník 1996. Aktuálně prezenčně studuji Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Specializace v pedagogice (Informatika - Matematika). Při studiu pracuji jednak jako lektor a garant dětského vzdělávání v soukromé IT STEP Akademii, dále jako učitel odborných předmětů na SPŠE Ječná a středoškolský učitel na Gymnáziu Jana Keplera. Před časem jsi mi říkal, jak tě spolužáci, přátelé odrazovali…

Vážený pane premiére, když čtu některé výroky Vašich ministrů… tak vidím v jakém, že žijeme absurdistánu. To byl takový film o zemi budoucnosti plné lidí nižších mentálních kvalit, prostě taková kolonie mentálně malomocných. V článku, který trochu navazuje na můj příspěvek na blogu, se píše: „MŠMT proto doporučuje nalezení jiného restriktivního řešení a zásadně odmítá, aby sankce nespolupracujících/neplatících rodičů dopadaly na dítě a dále zhoršovaly jeho postavení,“ píše se v materiálu. Stát má podle resortu motivovat děti ke školní docházce spíš pozitivně, například pomocí obědů zdarma nebo působením sociálních pracovníků mezi rodinou a školou….“. Takže jinak řečeno zase nic, protože…

Škola, rodina a hodnotový rámec Vyznáváme křesťanské hodnoty, že? Jaké to jsou? Kdo mi je poví? Hm? Zajímavé to začne být, když se neshodují hodnoty v rodině s hodnotami školy. Jako třídní učitel se dostávám do absurdních situací. Studium na střední škole není povinné, ale pokud se dá žák na prezenční studium, předpokládá se, že bude do školy chodit. Měl by to být i názor rodičů. Právě tady ale nastává rozpor. Já měl ve škole docházku téměř 100%, ale zcela chápu jedince, kterým tento styl nevyhovuje. A tady to začíná. Rodič píše omluvenky, žák do školy nechodí. Je na mě,…

ITstep - ukázkové hodiny Učím po večerech na jedné soukromé škole a čas od času děláme ukázkové (náborové) hodiny nových studentů. Součástí hodiny je i psaní malého programu, aby si studenti zažili pocit, že si něco naprogramovali. Záměrně volím úlohu, jako je obvod či obsah čtverce či obdélníka, aby se soustředili na samotné programování -spíše opisování. I tak se nám stane, že se najdou tací, kteří se ptají, zda se budeme učit programování i na něčem nematematickém, že toto je moc těžké. Když jsem to řekl svému šéfovi, tak se nestačil divit. Jistě, že existují nematematické úlohy. Avšak začíná se…

Měl jsem dobré učitele Toto bylo o výchově a hodnotách. Vzdělávání je i o učitelích. V současnosti se vede debata o změně zákona o pedagogických pracovních. V současnosti může někdo učit bez pedagogického vzdělání 10 hodin týdně. Změna má umožnit plný úvazek. Nabízí se otázka, zda je pedagogické vzdělání, tak nutné a přínosné. No, to záleží, jak jinak, na učitelích a systému - množství praxí, skladbě předmětů. Já jsem měl štěstí, že jsem měl mnoho dobrých učitelů a to už ve školce. Tam mi třeba pomohli odstranit logopedické vady. Měl jsem i dobrou češtinářku, zeměpisáře, matrikářky atd. Pro mne jako…