Název tohoto příspěvku zní asi zvláštně a populisticky. Ale vychází ze zkušenosti s tím, co se o sobě dozvíte přímo a co nepřímo.

Jednou jsem na internetu našel hodnocení škol a učitelů a přečetl jsem si o sobě hodně nepříjemného, pravdivého i přehnaného. Zvláštností bylo, že žáci, se kterými jsem měl dobré vztahy, o mne moc nepsali.

Vždy jsem se snažil řídit tím, že je třeba dělal věci tak, abych se za ně nemusel stydět, ale tento přístup a následný pohled na něj je značně subjektivní. Když například žákovi dám návod na starší verzi OS, než tu, kterou má před sebou, je v tom účel naučit ho něco více, než jen klikat podle obrázkového návodu a nepřemýšlet.

Také se často můžete dočíst věci, které vyučující v rámci autodiagnostiky napravil, tedy v současnosti už neplatí, ale na diskuzních fórech jsou platné. Co s tím? Označit je jako nepravdivé? To můžete. Ale pokud je výsledné hodnocení dáno zejména příspěvky těch nespokojených, tak potom všichni vypadáme neschopně. Položme si otázku, proč dotyčný učitel stále učí, proč ho na škole chtějí. Je opravdu tak špatný?