Článek, který jsem dnes četl, mne přinutil na něj reagovat a přerušit publikaci svého seriálu Česko – země pseudovzdělání.

Reaguji na článek, co jsem viděl v deníku. Komentáře jsou zde.

Myslím si, že maturita z matematiky by měla být povinná pro gymnázia, střední průmyslové školy, obchodní akademie, zdravotní… Zkrátka pro všechny, krom učňovských tříletých oborů, kde by byla nahrazena mistrovskou zkouškou.

Maturitu by měl mít možnost si každý dodělat. Můžeme uvažovat o dvou úrovních, ale s tím, aby asi šlo si úroveň zvýšit. Zkrátka matematika nejsou jen počty. I řemeslník potřebuje geometrii.

Měla by být zaměřena na matematické myšlení, užití, míně však na početní dril, ale i ten tam má být. Je třeba, stejně jako dril třeba u řízení auta či práci v nějakém programu.

Teď k tomu článku.

Matematika je základem správného myšlení

Odstavce ANO a NE nejsou přece v rozporu, ale doplňují se. Stejně jako každý potřebuje být čtenářsky gramotný, tak i tušit i něco o fyzice či matematice má svůj přínos.

Vidím to u nás ve škole, prváci na programování nejsou schopni zpracovat zadání úlohy a správně ho interpretovat.

Potřebujeme víc technických oborů

Oborů? Nemyslím si, že by to tak hořelo. Ano vznikají předměty kolem nanotechnologie, umělé inteligence, ale že by to byl obor… Tisk na 3D tiskárně je pořád strojírenský obor jako třeba obrábění.

To, že máme málo inženýrů, nemyslím tím ty ekonomie, není podcenění matematiky, ale tím, že jsme z ní udělali strašák. A také něco, co do života nepotřebujeme atd. Logiku, která je součástí matematiky potřebuje filozof i právník a další profese.

.

Naši žáci, kteří se hlásí na vysokou školu, se bojí hlavně matematiky, ale nezdá se, že by jim to logicky nemyslelo, že by z ní měli špatné známky. Já jsem byl, co se týče známek z matematiky průměrný či lehce nadprůměrný, ale nemyslel jsem si, že je mým “úhlavním studijním nepřítelem”, jak často slýchám.

Když čtu další argumenty v odstavci “NE”, nestačím se divit, co čtu. Cituji: “Věda se vyvíjí nesmírně rychle. Za deset let bude hospodářství vypadat úplně jinak. S technikou pomůže umělá inteligence, řada prací se úplně automatizuje. Jaké vzdělání pro novou dobu je optimální, nikdo neví. Nepochybné však je, že budoucí úspěšný člověk by měl být tvořivý. Měl by být schopen rychle přejít do jiného oboru či oblasti. Bude muset naplno využívat svých předností. Nemůže se zatěžovat něčím, v čem stejně nebude prvotřídní.“.  Pokud Vás matematika učí přemýšlet, hlodat řešení úloh, povzbuzuje tvořivost. Dívat se na věci z více úhlů pomáhá hledat souvislost, povzbuzuje abstraktní myšlení. K čemu je to dobré slečně, co si zařizuje třeba kuchyň? K tomu, aby si představila, jak to asi bude celé vypadat, zda se jí to tam vejde, Ano, jsou na to programy. Avšak je třeba být informaticky gramotný, abyste se to rychle naučili, což chce i matiku. Za druhé programy neřeší vše. Není tam vše vidět. Chce to představivost, což učí zase geometrie – součást matematiky.

To, že nám věda a umělá inteligence pomáhá už dnes je zřejmé, i když si to někteří nepřipouštějí. Musíme je však umět ovládat. Taková kalkulačka či Wolfram alpha je vám k ničemu, když do něj neumíte úlohu zapsat a poznat, je že výsledek dává smyl. Uvedu příklad. Počítal jsem s jedním nešťastníkem na doučování goniometrické rovnice a po úpravách jsme dostali cos φ = 23/25. Dotyčný nejen nechápal, že neznámou je argument funkce kosinu, ale ani to, jak to do kalkulačky zadat. Já jsem vše toto v matematice měl a ještě nás stihli naučit přemýšlet. Doba je jiná, jiní jsou žáci, změnily se metody, možná i cíle, ale náplň se zatím tolik nezměnila. Učebnice jsou stejné, učivo také, ale dnes to některým žákům i rodičům přijde těžké a tak to vše začíná a mládež tento názor přejímá.

Povinnost přiměje žáky k učení

Nutně nemusí maturita přece být pro každého. Jak říká Bob Kartous, změňte design zkoušky a hned se to projeví. Pokud je v současnosti maturita nastavena tak, že asi z 25% jde o algebru, 37% potřebujete pro to maturitu udělat, tak nacvičíte počty, zbytek stačí otipovat. Pokud bude zkouška o myšlení, modelování úloh ze života, tak se bude po školách chtít na to studenty připravovat. Kdo to bude ctít? Přece žáci i rodiče. Neřeší to naše problémy s výukou matematiky, ale nebyl by to krok špatným směrem.

Potřebujeme plnohodnotnou maturitu

Tato poslední část článku je už skoro fantasmagorie. Pokud má někdo maturitu, může na vysokou školu, a jedno zda je ze SOU. Firmy a reálný podnikatelský svět oceňuje, co člověk umí a jak progresivní či prozíravý je. V naší společnosti je ten, kdo nemá maturitu považován za nepříliš společensky cenného, každý ji přece má, ale na druhou stranu nepoznáme schopnosti člověka na základě maturity. Schopnosti předvede na pracovním pohovoru či v zaměstnání.

Nevím, co je poloviční i čtvrtinová maturita Udělejme ji povinnou z češtiny, matematiky a jazyka  a pak můžeme přidat obornou část. V odstavci “NE” se píše, že biflování je přežitek. Ano, do určité míry ano. Jak to souvisí s maturitou? Možná u češtiny, když musí někdo znát lecjaká literární díla, ale jinak? Jazyk, hm, bomba. Takže já se nemám učit gramatiku, slovíčka a co teda? Překladač z Googlu není všemocný. Pokud vím, jak se řekne voda, tak si ji koupím. Pokud umím jen nesouvisle hekat, tak asi ne. Zkrátka učme se více disciplín, jak se učit atd., ale nezaměňujme maturitu a nutnost se biflovat.

Dodám k tomu ještě vzpomínku na doc. Siegra, co mne učil na FELu fyziku. Učil nad věcmi přemýšlet, radil nám, ať si vzorce pamatujeme jako součin, že nám postačuje počítat s přesností 10-15% a ať si pamatuje hustotu 4 látek  a zbytek už odhadneme. Jakých? Vody, hliníku, železa a zlata. A pamatuji si, jak nás při výpočtu nosnosti balonu naplněného vodíkem šokoval tím, že znal atomovou hmotnost vodíku. To byla fyzika. Pro život i pro studia.

To je asi vše, co jsme chtěl říct. Rád by věděl, kdo ten článek psal!

Malý dodateček

A nevím, zda vám se to stává, ale potkávám lidi, co se i vytahují tím, že jsou techničtí antitalenti.  Označením, že se “vytahují” značně provokuji. Dá se rozhodně říci, že se za to nestydí. Je to považováno za normální. Když však technik udělá pravopisnou chybu, tak se stydí, je mu to i vyčítáno. Toto krásně ukazuje, jaké je nastavení naší společnosti. Neumět něco spočítat, zacházet s technikou je “IN”. Ano, přeháním, většina lidí umí zacházet s telefonem, s počítačem je to horší a to už je povazováno snad i za odbornost.