Co děláš, když tě žák v hodině neposlouchá a hraje si třeba na svém mobilním telefonu?

Předpokládám, že studenti na střední škole jsou již uvědomělí si svých činů. Je to pod úroveň přesvědčovat, přemlouvat studenty, aby dávali pozor a pracovali. Pokud nenarušují hodinu nějakým výstředním chování, pak je nechávám být.

Jaký máš názor na povolení či zakázání mobilních telefonů a školách?  Jaké názory kolem se na tuto problematiku slýcháš a co si o tom myslíš?

Názory různých pedagogů či kolegů se různí. Někteří jsou pro zákaz a vypnutí telefonů ve školách, další zase pro využívání ve výuce…

Podle mě je potřeba v prvé řadě rozlišit o stupeň vzdělávání a předmět výuky:

Na 1. stupni ZŠ neučím, nejsem tedy zplnomocněn se k této problematice vyjadřovat.

Na 2. stupni, resp. nižším stupni víceletého gymnázia využívám mobilní telefon ve výuce informatiky.

Na vyšším stupni víceletého gymnázia a na středních školách používání mobilních telefonů ve výuce neřeším. Často sám studenty vybídnu k práci na smartphonu.

Pojďme k penězům. Myslíš, že se ve školách plýtvá? Pokud ten pocit máš, co si myslíš, že je příčinnou?

To je dosti zvláštní otázka. Plývání penězi ve školství? To jde? 😊 Věřím tomu, že každá investice ve školství jde ku prospěchu věci. A je úplně jedno, zda jdou peníze na nové bedny do tělocvičny nebo jako odměny pro pedagoga v důchodu, který ve svém volném čase doučuje prváky matiku.

Kolik si myslíš, že by měl učitel po 12 letech praxe brát peněz? A to, kolik má být tarif a kolik odměny?

Pro odpověď na tuto otázku použiju klišé – srovnání platů. Našel jsem ten článek, přikládám ho sem. Je sice 2 roky starý, ale nemyslím, že financování prošlo tak markantní změnou. //www.tyden.cz/rubriky/zahranici/nejlepe-plati-ucitele-lucembursko-cesi-v-zebricku-propadli_452653.html

Opravdu je v Lucembursku životní úroveň tak diametrálně odlišná od ČR? Tak, že Lucemburští učitelé mají téměř 6násobek mzdy českého učitele?

Průměrná mzda v Lucembursku je 4násobná oproti ČR. (V závislosti na tomto poměru (plat učitele/průměrný plat) by pak měl být průměrný plat učitele v České republice asi 38 000 Kč. Reálně však statistika z r. 2017 udává, že průměrný plat učitele byl kolem 33 000 Kč. Proč?)

Učitelské povolání je vysoko na žebříčku společenské prestiže, ale na penězích to není vidět. Máš názor na to, proč tomu tak je?

Lukáši, přečti si některé komentáře na sociálních sítích. Ideálně komentáře v přímé vazbě na random článek o navyšování platů. Takhle nás – učitele – vidí společnost. Nerad bych vířil diskuse o společenské prestiži, ale takový je fakt. A tyto diskuse pak ovlivňují další a další lidi.

Jaký na to mají názor lidi z tvého okolí? Rodina, kamarádi, spolustudenti?

Často se setkávám s nepochopením. Nicméně u osob mě blízkých (partnerka, rodina, blízcí přátelé) cítím podporu. Tato podpora je pro mě nejdůležitější, vážím si ji.

Jaké máš pedagogické zásady? Jaké hodnoty vyznáváš ve výuce?

Chci, aby studenti se na moji výuku těšili a aby z každé výuky odcházeli něčím obohaceni s novými znalostmi či dovednostmi. Sám student sám pak chce získat nějaké vědomosti. Nechci ve studentech v žádných případech vyvolávat stresové napětí. Zdá se mi to zbytečné.

Myslíš si, že známky, jak se dnes převážně používají, se mají používat?

Osobně používám formativní hodnocení pro svoji zpětnou vazbu. S žáky během hodiny komunikuji. Hodinu stavím na diskusi k tématu v kombinaci s frontálním výkladem. Během výuky se žáci doptávají a sami říkají, v čem chybují. Během hodnocení praktických úloh se zaměřuji na jejich pohled. Žák mi problematiku popíše a úlohu si sám ohodnotí, nejprve slovně, následně známkou.

Na známkování nevidím nic špatného. Každý může používat svůj styl hodnocení. Hodně takových hodnotících procesů bývá se známkováním izomorfní. Osobně využívám procentuální hodnocení, které převádím na známku.

Máš před svými žáky autoritu? Dostal ses do nějaké nepříjemné situace? Jak jsi ji řešil?

V mém věku je zisk autority dost obtížný, nehledě k faktu, že mnozí studenti (i kantoři) mě na chodbách považují za studenta. Dostal jsem vynadáno, že chodím po schodišti pro učitele, že jsem sám ve sborovně, že nemám přezůvky, ….

Nicméně v hodinách jsem zatím větší problém nezaznamenal. Vždy na úvodní hodině stanovím jasná pravidla a motivaci pro jejich dodržování. Velkou oporou jsou mi kolegové i vedení školy.

Co si myslíš o státní maturitě?

Vždy jsem měl pocit, že maturita je „zkouška dospělosti“ – zakončení studií na střední škole, výsada studentů středoškoláků. Poslední dobou mám dojem, že z maturity se stává právo, které má každý bez ohledu na studijní výsledky či prospěch. Děsí mě, že přestože je laťka státních maturit (aspoň té matematické)  položena velmi nízko, tak diskuze o povinné maturitě z matematiky rozhodují různé rádoby studentské spolky.

Myslíš si, že žáci, které učíš, že jsou generací nezájmu o cokoli?

Určitě ne. Nemají zájem pouze o věci, o kterých se domnívají, že je v životě neupotřebí. Tyto domněnky jsou však často hrubě chybné, studenti si to neuvědomují (nebo nechtějí uvědomovat) a na námitky rodičů/kantorů nedbají. Tento nezájem může být též obrazem soudobé společnosti, či prostá frajeřinka.

Chtěl by si být třídním učitelem?

Jednou určitě ano. Je to hezká funkce, být velkou školní maminkou pro 30 teenagerů, ale dokud nedostuduji tak v žádném případě. Tato funkce s sebou nesou přespříliš mnohdy nesmyslné agendy a administrativy, na kterou nemám čas. Jednoznačně priorit zuji studium.

Vraťme se ještě k těm penězům. Věříš tomu, že jako učitel si vyděláš dost na hypotéku, rodinu, dovolenou a tak? 

Učitelská povolání je možné poměrně dobře kombinovat. Se vstřícným vedením školy lze vyjednat určité rozvrhové úlevy. Tím mám na mysli, že buď mohu vyučovat na více školách, nebo kombinovat učitelskou profesi s praxí. 

Kolik procent tvých spolustudentů z VŠ plánuje do budoucna živit se jako učitelé?

Přesné číslo nevím. Nicméně z IT oboru jsou bohužel podstatně lákavější možnosti a nabídky a mnozí se tímto směrem vydávají. Na matematice je situace trochu lepší. Důvodů je více. V praxi je často flexibilní pracovní doba, možnost homeoffice, či jiné benefity, což je ve školství samozřejmě nesmyslné. Učitelé doopravdy nepřijdou domů ve 12, ani ve tři odpoledne, jak se mnozí diskutéři a samozvaní experti na vzdělávání domnívají. Osobně často končím s výukou i kolem 21. hodiny a k tomu připočítejme přípravy, pokud chci, aby hodina byla přínosná. Ale o tom už jsem povídal 🙂

A proč tedy šli studovat pedagogickou fakultu?

Mnozí chtějí (třeba časem) provázat praxi se vzděláváním, což je dle mého názoru velmi dobře. Učitelé informatiky, kteří mají kantorské předpoklady i zkušenosti z praxe jsou často velmi inspirativní, navíc jsou vždy v přesném obraze, co se týká posunu IT oboru. 

Co by sis přál, aby se v našem vzdělávacím systému odehrálo v příštích 5-10 letech?

Rád bych viděl školský systém, který plní svůj účel. Tedy systém, produkující lidi, které jsou ve svém oboru rádi a práci rozumí a dělají dobře a mají za ni adekvátní odměnu. 

Mrzí mě, když vidím vynikající studenty z dobré průmyslovky, jak ztrácí svůj talent někde v Mekáči.

Jak vidíš budoucnost učitelského povolání za 10-20 let?

Rád bych, aby učitelé v očích veřejnosti získali (opět) úctu a sociální postavení, jaké si zaslouží. Aby rodina se školou úzce spolupracovala a aby žáci, aby začali vnímat školu nikoliv jako nutné zlo, ale coby prostředek pro budoucí úspěšný život. 

Kde si se naučil, co právě učíš?

nerozumím otázce

Dnes se často hovoří o všeobecném vzdělání a jeho potřebností. Jak ty chápeš tento pojem?

Primárně pojem všeobecné vzdělání chápu jako základ, který je předpokladem pro odborné vzdělání. Umožňuje jisté sociální cítění/chování, je základem např. pro sestavení žebříčku hodnot.

Sekundárně pojem chápu jako obecné poznání. Tedy že každý člověk by měl mít povědomí o pravidlech psaní, počtech (dokázat spočítat hrubou/čistou mzdu a vědět co pojmy vůbec znamenají), znát důležité historické milníky, pravidla chování, rozeznat psa od kaktusu, …

Radní Prahy navrhují, aby se na pražských průmyslovkách objevili i gymnazijní (všeobecné) obory. Co si o tom myslíš?

“Všeobecné vzdělán musí, podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (Piráti), hrát prim.” (5. 12. 2019, 10:31, Petr Janiš, Právo) Vskutku zajímavá myšlenka. Rád bych se zeptal pana doktora Šimrala, kdo za 10 / 15 let bude opravovat auta? Jaká bude čekací doba na instalatéra, zedníka, truhláře? Kdo bude programovat PLC automaty? Podpora školství by měla hrát prim vyváženě, napříč všemi studijními obory.

V současnosti neučíš matematiku, jejíchž učení studuješ. Kde ses naučil, co v současnosti učíš?

Aktuálně učím odborné IT předměty na průmyslové škole a informatiku na gymnáziu. 

Hodně jsem se toho naučil ve škole na Pedagogické fakultě. Často slýchávám silně kritické postoje, právě vůči Pedagogické fakultě, nicméně já s nimi nemohu souhlasit. 

Struktura studia se mi zdá logická. Zatímco bakalářské studium připraví učitele z hlediska své odbornosti, navazující magisterské připraví učitele z didaktického hlediska. Člověk, který však jde učit na odbornou střední školu, musí počítat s tím, že přípravy budou náročnější. Čili škola mi poskytla kvalitní odborný základ napříč celým oborem a já pak na tomto ‘základu’ mohu dál stavět. 

Jak a kde si myslíš, že se budeš v budoucnu jako učitel vzdělávat?

České školství má vysokou podporu dalšího vzdělávání učitelů. Národní institut dalšího vzdělávání ve spolupráci s pedagogickými fakultami nabízí široké spektrum různých kurzů z oblasti všeobecného vzdělávání. Podporu odborným předmětům zajišťují i jiné instituce a korporáty (např. Oracle Academy, Microsoft Educator Centre, aj.). Potíže vidím u úzkoprofilových předmětů.