Česko – země pseudovzdělání

Debat o tom, jak vypadá náš vzdělávací systém, jak by měl vypadat atd., je hodně. Z těchto debat je zřejmé několik myšlenek. Plýtvá se penězi, podpora pro výuku a učitelů je  nedostatečná a přesto se stále učí a máme tu hodně dobrých příkladů z praxe.

V tomto seriálu příspěvků bych poukázal na známé i neznámé aspekty našeho vzdělávacího procesu. Okomentoval je ze svého pohledu.

Technologie, MY a škola

V jedné diskuzi pod článkem se objevily tři komentáře, JAK k věštkyni přišel. Čtěte prosím:

#1

Jan Amos Komenský navštívil vyhlášenou věštkyni a chtěl vědět, jak bude vypadat vzdělání a věda v daleké budoucnosti. Ta se podívala do křišťálové koule a povídá: „Vidím úžasné, dosud nevídané věci. Vidím stroje, které lidé sestavili, aby jim se vším pomáhali. Stroje, které znají všechno vědění lidstva, které na požádání poskytnou jakoukoli znalost všech encyklopedií světa, znají všechny slovníky všech jazyků, všechny knihy a pojednání, co kdy byly sepsány. Jsou v nich veškeré dějiny i mapy všech zemí, celého vesmíru a všech hvězd, během okamžiku vám mohou ukázat jakékoliv místo na Zemi či na obloze, jejich vyobrazení ba i modely všech velkých měst a význačných památek. Umí samy spočítat každou úlohu, narýsovat každý plán, ukázat i poznat každičkou rostlinu a zvíře na Zemi, ukázat každý namalovaný obraz a zahrát všechny skladby, co kdy byly složeny, …“ – „Ale to je přece úžasné,“ žasne Jan Ámos, „a jak v této úžasuplné době pak probíhá výuka v školách?“ – „No, vlastně stejně jako dnes. Oni to mají zakázáno ve škole používat.“

#2

Jan Amos Komenský navštívil vyhlášenou věštkyni a chtěl vědět, jaký bude svět v daleké budoucnosti. Ta se podívala do křišťálové koule a povídá: „Vidím dosud nevídané věci. Vidím stroje, které lidé sestavili, aby jim se vším pomáhali. Stroje, které znají všechno, stroje které na požádání poskytnou jakoukoli informaci o každém člověku, co kdo řekl, udělal, kde a s kým byl, co tam dělal. Stroje, které sledují váš život, aniž byste to chtěli a nebo o tom vůbec věděli. Stroje, kvůli kterým můžete přijít během okamžiku o velkou část svého soukromí. Stroje, které umožní spáchat i ty nejhorší zločiny na dálku z pohodlí svého příbytku… „Ale to je přece hrozné,“ žasne Jan Ámos, „a jak v této hrozivé době pak probíhá výuka v školách?“ – „No, vlastně stejně jako dnes. Oni to mají zakázáno ve škole používat.“

#3

I zeptal se Jan Amos věštkyně:

“Opravdu mají zakázáno tak skvělý stroj používat? To přece není možné.”

“No, mají to povoleno, když to povolí učitel,” upřesnila věštkyně.

“A pozná ten stroj skutečně každé zvíře, každou rostlinu? I takovou, která byla objevena jako nová, která ještě není popsána v herbářích? I novou hvězdu na obloze, která není v mapách?” upřesňuje si celkový obraz.

“To samozřejmě ne.”

“Pak moudře činí naši potomkové,” pravil učitel národů.

“Co platná byla by žákům moudrost staletí a jejich učitelů, obsažená v jejich dlani, když ruku řídila by hlava ducha mdlého a v poznávání světa necvičeného.”

Technika, kterou používáme je jen nástroj pro lidskou činnost, nikoliv jejím determinantem. Pokud někoho technologie pohltí, myslím hlavně dlouhodobě, stane se pro něj vším, tak může mít zhoubný účinek. Ve školách stejně jako jinde by technika měla být sluha, pomocník pro naši činnost. Tím se dostávám k meritu věci. Pokud budou stále učitelé, co budou techniku vnímat jako výlučnou součást jen odborných předmětů, tak se dále neposuneme a hlavně neposuneme naše žáky, neb je nedokážeme s technikou naučit pracovat. Já jsem třeba dříve využil jmenný rejstřík pro nalezení něčeho v knize (knihovně), dnes používám vyhledávač. Výsledek je však stejný, najdu odpověď na svou otázku, řešení svého problému. Pokud to nedokáže učitel (kromě svého předmětu) mimo jiné naučit, tak žáky dost ochuzuje, neřku-li poškozuje, protože pak s tím neumí pracovat i v životě.

Příklad. Každý rok počítám daně, dělám je s kamarádem, ale vždy to předem připravím, neb vím základní parametry a jen to spolu do systému zadáváme. Předem asi víme, jak to dopadne. Rozdíl oproti papíru je v tom, že to jen jednodušší a rychlejší. A to samé potřebujeme učit žáky.