Dnes jsem udělal malý pokus. Zkusil jsem žáky inspirovat k dělání domácích opakovacích úkolů trochu jinak. V předešlých hodinách, kdy se látka probírala, ji žáci nechtěli věnovat příliš pozornosti. Charakter předmětu je spíše encyklopedický. Žáci mají získat znalosti o fungování elektronických součástek a jevech v nich se odehrávajících.

Domácí úkol byl zadán do systému Moodlu formou testu s neomezeným počtem pokusů, avšak s penalizací za špatnou odpověď. Většina otázek byla početního charakteru a jejich řešení vyžadovalo znalosti, práci s učebnicí při hledání informací či vzorců.

Žáci se rozdělili do několika skupin, každé jsem dal papír na poznámky, a měli tam napsat i jména členů skupiny. Každý ze žáků použil svůj mobilní telefon či tablet a otevřeli příslušný test. A začal šrumec, žáci četli zadání, dohadovali se mezi sebou. V některých skupinách si vytvořili hierarchii jak v armádě a tu mi zakreslili na papír. V jiné zase byl šéfem ten, kdo měl největší obrazovku. Každý žák v testu odpovídal za sebe, jen odpovědi vycházely ze skupinové (spolu)práce.

Má úloha byla stejná jako kdykoliv před tím. Pohyboval jsem se mezi skupinami, odpovídal na otázky. Nejrychleji byla hotová skupina se dvěma žáky, kteří již zkoušeli si tento úkol (test) vypracovat, další následovali.

S výsledkem jsem byl spokojen, v hodině vládla pracovitá nálada. Je potřeba si uvědomit, že skupinová práce nefunguje vždy, jak jsem již psal na svém blogu. Pokud mají žáci například studovat nějaký text, tak se jim moc pracovat nechce. Musí tedy těmto metodám předcházet nějaká forma výkladu, postačuje třeba i čtení textu z učebnice doprovázeným mým komentářem.

Zde se opět ukázalo, že naučit žáky nové znalosti je potřeba aplikací didaktických metod, které znamenají, zkusit to znovu.

Následující den, jsem nechal žáky pracovat na dalším úkolu. Tento úkol vyšel z jisté nechutě si osvojit základní principy fungování LCD, používal jsem různá videa z YT. Přestože při mnou komentovaném “promítání” aktivuji více receptorů žáků (zrak, sluch) jde svou povahou stále o frontální výklad, byť jeho účinnost oproti běžnému stylu výkladu je mnohem efektivnější. Jak to tak bývá, vždy se najdou žáci, kteří se rozptylují něčím jiným a jsou duchem zcela nepřítomni.

Zadal jsem tedy k  promítanému videu udělat české titulky. Dokonce jsem tento úkol nechal žáky při jedné hodině ve skupinkách vypracovat. Žáci si pustili video na svém chytrém telefonu a začali tvořit titulky. Nejdříve na papír, neboť ten tvořil sdílené médium mezi žáky. Následně má každý žák vytvořit “.srt” soubor a titulky mi odevzdat.

Líbila se mi reakce kolegyně, která v té třídě učí angličtinu. Žáci se jí o tomto mém úkolu zmínili, a ona mou snahu nadšeně podpořila. Zkrátka dnes musí učitel odborného předmětu, ovládat základní pojmy toho co učí v angličtině.