Dnes bych vám chtěl na svém blogu představit emeritního šéfa firmy Elektroline Zdeňka Mrázka, se kterým spolupracuji již pět let v rámci navazování spolupráce naší školy s průmyslem. Po té době si troufám říct, že je spolupráce v tomto případě velmi plodná, jak slýchám jak od Zdeňka, tak od našich žáků a absolventů. Důkazem toho je, že stále pokračuje a Elektroline získává absolventy i z dalších škol. V rozhovoru se ptám úspěšného podnikatele, jak vidí mladé absolventy technických oborů.
Zdeněk, který většinu pracovního života strávil jako šéf úspěšné firmy řešící velké zakázky, působí při osobním setkání velmi civilně. Poprvé jsme se setkali v srpnu před pěti lety tak, že mě vyzvedával u metra. Zastavil ve svém černém BMW typu SUV, stáhl okénko a pronesl: „Sedejte, pane inženýre, já jsem Mrázek.“ a jeli jsme do firmy. Tam mi také nabídl tykání.
Otázky:
Představte nejdříve sebe a firmu Elektroline
Zdá se že tak, jak jsme začali se SPŠE v Ječné, bude možné spolupracovat i s jinými školami a myslím, že v tom oba vidíme docela smysl. Já se jmenuji Zdeněk Mrázek a se svým kolegou Janem Zrzavým jsme založili v roce 1992 společnost Elektroline, tehdy u nás v obýváku. Od té doby se firma rozrostla, dnes v ní pracuje asi 400 lidí, dosahuje ročního obratu přes miliardu korun. Hlavním byznysem firmy bylo a zůstává dodnes nabízení materiálu a prací spojených s montáží, údržbou a opravami trolejových vedení pro městskou hromadnou dopravu a železnici. Tím jsme začínali a tyto služby nabízí firma dodnes. Během doby jsme podnikání rozšířili o obory spojené s elektrotechnikou. Naše zaměření dnes zahrnuje navrhování, výrobu a montáž obvodů pro bezpečnost tramvajové dopravy a komunikace na úrovni SIL 3 a aplikace, které jsou určeny k řízení, údržbě a kontrole mechanických a silnoproudých zařízení, nabíjecích stanic a dálkového ovládání jednotlivých zařízení na tratích. Firma má dneska vlastní mechanické, elektrikářské i elektronické výrobní dílny a také montážní skupiny pro práci na trolejovém vedení i pro montáž elektrických a elektronických prvků v kolejišti. Máme i vlastní projekční oddělení a všechny další podpůrné služby a certifikace, které jsou pro naši práci nutné. Naším trhem jsou především dopravní podniky a železniční společnosti u nás v Evropě, i v mnoha zemích ve světě.
Jste v Elektroline emeritním šéfem. Jak vypadá váš typický pracovní den? Chodíte ještě do práce?
No ano, jsem opravdu emeritním šéfem. To je taková funkce pro člověka, který dostal důvěru i poté, co odešel ze své výkonné funkce a může zůstat a nabízet zkušenosti. Je dobré chovat se tak, aby to bylo možné a aby to kolegové vydrželi. Jsem vděčný, že se mi tohoto privilegia dostalo, že snad kolektiv pracovníků nezatěžuji a že se mohu cítit jako mezi přáteli. Pracuji na zkrácenou pracovní dobu, vychází to asi 5 hodin denně, a to jen tehdy, pokud je opravdu něco, s čím mohu pomoci. Naštěstí jsou situace, kdy může být zkušenost také důležitá pro hledání správných rozhodnutí. Snad to ještě nějaký čas v tomto režimu bude dávat všem smysl. Ohleduplná a zdravá spolupráce generací je myslím v jakékoli komunitě nejlepší a nejefektivnější cestou, která jí dává život a budoucnost.
Jak vás napadla myšlenka spolupráce se školami?
Že potřebujeme nové mladé pracovníky jsme si uvědomili díky následujícím důvodům:
Rozvoj firmy a příchod nových technologií a proti tomu stárnoucí generace původních dlouholetých zaměstnanců firmy vytvořil nůžky, které se nebezpečně rozevíraly. Také úkoly, které nám přinesl nový vývoj a nové zakázky, bylo potřeba realizovat. A všechny zkušenosti, které jsme takto získávali potřebujeme také nutně uchovat živé pro budoucnost firmy.
Dalším důležitým důvodem pro získání mladých specializovaných techniků byl jejich potenciální přínos pro celou firemní kulturu a komunitu. A bohu díky, jedná se také o lidi myslící, a o lidi, kteří přinášejí nový pohled do budoucnosti a důvěru v ní. To vše nás vedlo k tomu hledat tam, kde takoví lidé jsou, a kde si myslíme, že dává smysl nabízet to, co máme my. Tedy naše zkušenosti a také naše možnosti.
Jako základní požadavek jsme si dali, že musíme respektovat svobodu každého člověka. Také jsme si ujasnili, žez naší strany nepůjde o aktivitu nebo iniciativu jen jednoho člověka nebo jen managementu, ale že pro tuto myšlenku získáme i zaměstnance, protože koneckonců jsou to především oni, kdo s mladými lidmi přímo spolupracují a je to pro ně většinou práce navíc. Jsem vděčný za to, že takové pracovníky ve firmě máme, a že jsou ochotní pro studenty něco udělat. Vždyť i ti, kteří u nás pracovat nebudou, se takto mohou naučit životu ve společenství lidí, kteří pracují, naučit se důvěře, odpovědnosti, otevřenosti, a to považuji za vlastnosti obecně pro život velmi cenné.
Z těchto důvodů se nabízelo pokusit se navázat kontakt se studenty středních škol. Snažíme se, abychom to stihli dřív, než nám začnou vydělávat v McDonaldu a od trpělivé, cílevědomé a dlouhodobě se rozvíjející kvalifikace a tvořivé práce se na delší dobu ztratí. Jsem rád, že jsme se v tomto shodli s některými školami. A ano, na začátku byla SPŠE Ječná. Měl jsem a mám velikou radost, že jsme dokázali najít i praktickou cestu, jak tyto cíle společně naplňovat. A věřím, že jsme nikomu ze studentů tímto neublížili, naopak že jsme jim do života přinesli nové podněty. Vždyť o to nám také šlo. Na těchto principech funguje spolupráce i dále a někteří ze studentů zůstali v naší firmě na další praxi nebo jako zaměstnanci. Samozřejmě, že z toho máme radost.
Kromě SPŠE Ječná, zkoušel jste navázat spolupráci s dalšími školami? Jak se to dařilo a v čem se školy od sebe z vašeho pohledu liší?
Ano, zkoušíme stále hledat nové cesty spolupráce.
V některých školách vnímáme, že je o spolupráci a vytváření nových cest spolupráce zájem. V jiných školách jsou možnosti více omezené. Za každou spolupráci, která dává smysl, jsme velmi vděční. Překvapuje mě, jak podobní si studenti z různých škol jsou v uvažování, východiscích a rozhodnutích. Rozdíly jsou spíše technického rázu a vyplývají z objektivních příčin. Jako třeba poloha školy, velikost a aktuální situace v pedagogickém sboru. To vše samozřejmě platí jen pro školy, které o spolupráci projevily zájem, a kde jsou učitelé a rodiče, kteří rozumí našemu přístupu. Jistě jsme ještě mnoho dobrých škol neoslovili.
Jak dlouho spolupracujete s SPŠE Ječná?
Naše spolupráce se SPŠE Ječná trvá asi 5 let od zahájení společného „pilotního“ projektu. S Ing. Masopustem jsme na začátku zkusili model praktických workshopů, který jsme odladili a následně tento koncept opakuje každý rok s desítkami firem.
Jsou absolventi středních škol připraveni na práci u vás? Máte nějaký program pro jejich zapracování?
Studenti, kteří u nás projdou tzv. edukativní brigádou, tedy brigádou spojenou s praktickou výukou, jsou na práci u nás připraveni. Je jen na nich, pro jakou cestu se dále rozhodnou. Zda pro práci, nebo třeba pro další studium na VŠ. Začátečníkům umožňujeme tzv. „kolečko“. Absolvent si zde projde práci na několika odděleních, ověří svoje schopnosti a zkouší, co jej baví víc, a co mu třeba vadí. Potom může nastoupit tam, kde to dává největší smysl pro obě strany. Dle mého názoru jde o výbornou zkušenost, kterou mohou mladí lidé dobře využít a i firma může lépe vybírat na potřebná místa studenty, kteří mají o takovou práci zájem.
Máme celou řadu kolegů, kteří se studentům a absolventům rádi věnují. Někdy je jediným problémem, že bývají dost časově vytížení. Velmi dbáme na to, abychom celý projekt nepřehnali a neodradili ani studenty, protože by se jim neměl kdo věnovat, a ani naše pracovníky, kteří kromě péče o studenty musí ještě bezezbytku plnit své úkoly. Někdy je to velmi komplikovaná a možná nejsložitější část celého projektu. Všem patří poděkování a ocenění.