Při inovaci ŠVP mám úžasnou možnost opravdu zažít jaké to je tento dokument tvořit. Dříve jsem psal jen svou část, ale nebyl jsem rozhodně v pozici garanta či pracovníka odpovědného za to, že ŠVP sestavíme.

Mám možnost vidět, jak se sestavuje vzdělávací plán dle ekonomických možností školy, resp. systému. Rád bych propojil teoretické i praktické hodiny (cvičení) téměř u všech odborných předmětů. Cvičení učí minimálně dva vyučující, třeba i v tandemu. Bývají často tříhodinové.

Slyšel jsem mnoho přednášek o tom, jak by se měl či mohl vzdělávací systém změnit. Že rozdělení výuky do hodin o délce 45min s následnými přestávkami, nepodporuje učení žáků v mnoha odborných předmětech. S tím se mohu ztotožnit. Dlouhá léta to vidím při vlastní výuce.

Financování na obor či třídu musí být dostatečně velkorysé, aby měly školy více volnosti a zároveň mohli být učitelé lépe zaplaceni. Osobně považuji za ideální počet žáků ve třídě asi 20. Na cvičení maximálně 10 na jednoho učitele. Zde se odkazuji na tandemovou výuku.

MŠMT ohlásilo, že se bude platit za odučenou hodinu.

Toto financování na třídu by mohlo umožnit změnu sklady předmětů, protože do škol to přitáhne více nových lidí ideálně na částečný úvazek. Částečný proto, aby neztratili kontakt s praxí. Proč si to myslím? Za prvé to nebude hned. Školy budou mít více volnosti ve financování, budou moc nabídnout i více (doufám, že to tak opravdu bude) a tím může být učení zajímavé i pro ty, kteří si to nemohli dovolit ani jako koníčka na pár hodin týdně.

Tím by se mohly současné předměty sloučit, protože škola bude lépe personálně vybavená.

Na odborných školách, na kterých jsem vždy učil, je jistý řád ve výuce nutný a to z mnoha důvodů. Také je třeba mít na paměti, že z odborné školy má vzejít pracovník určitých kvalit. Pokud se někdo dá na kurz létání, nikdo mu nebude tolerovat nějaké individuální zvláštnosti. Musí splnit dané zkoušky, jinak létat nebude. Také na odborné škole působí mnoho odborníků z různých oborů a musíme tedy vzdělávání rozdělit. Nehledě na to, že někdy je efektivnější, když nějaké odborné téma někdo vysvětluje, než když ho objevujeme sami. To neznamená, že když se učíme třeba mechaniku, že se nemůžeme učit o tom jen přemýšlet. Důležité je rozumět zákonitosti zhuštěné do vztahu, který nám včetně odvození někdo vysvětlil.

Malý dodatek na závěr. Je to pár dní, co jsem se po letech setkal se spolužačkou ze střední školy. V současnosti žije na Sicílii. Při obědě jsme si povídali o tom, co kdo dělal. Ona v rámci svého magisterského studia generových věd v Brně byla naprosto překvapena, že se u nás může učit jinak, než byla zvyklá na „jaderce“ (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI)). Tam si otevřela prastará a děsivá skripta. Na Genderových vědách jí prý mozek pracoval neustále. Tím myslela, že nezažila větší aktivaci studentů.

Například měla si něco přečíst a pak na semináři měla za úkol obsah knihy či článku během minuty říct spolustudentovi. Průměr vyučujících byl prý kolem 40 let. Během přednášek viděla několik filmů apod.

Pochopil jsem její vyprávění tak, že neříká, že by na „jaderce“ nemakala, ale ta hlavní mentální práce se asi neodehrávala v interakci s vyučujícím a se spolustudenty jako v Brně. Také mi vyprávěla o zkoušce, která trvala 7h. Pak šel prý na řadu další;). Rozhodně to jistě nebyla legrace.

Toto dokazuje dvě věci. Za prvé, lze vykládat jinak, stačí chtít použít animace, videa, e-learning systémy, ale žáky je třeba tento přístup naučit. Naučit je pracovat doma, aby se chodili do školy dozvědět něco nového – samotné vysvětlení. Či si ve škole věci procvičovat, přemýšlet nad nimi. TO však nejde zcela bez nějakých znalostí. Jak mohu například žákům vysvětlovat fotoelektrický jev, když neví o vlnovém charakteru světla.

Za druhé potřebujeme více lidí, kteří to chtějí dělat jinak. Zvláště na technických oborech.

Jako obrázek k tomuto článku jsem zvolil fotografii z metra. Ano, ten skladník bere po dvou letech, což odpovídá době atestace učitele, více, než učitel nejen po nástupu, ale i po desítkách let praxe. Proto asi učí jen ti, co si to mohou dovolit, což se netýká potenciálních živitelů rodin. Ze své vlastní zkušenosti vím, že pro ženy mladý kantor není relevantní životní partner. Četl jsem také článek, počítající kolik reálně odpracuje učitel. Rád bych poopravil lži, co tam jsou. Práce učitele se skládá z několika částí. Samotné působení ve vyučovací hodině je jen vyvrcholením jejich práce. Před tím se věnuji přípravám (které se zvláště v technických oborech neustále mění), opravování úkolů, tvorbě plánů atd. O přestávkách mají na starosti dohlížení na žáky, případně řešení konfliktů mezi nimi či jejich následků. O exkurzích, výletech kde ručí za jejich zdraví ani nemluvě. Prázdniny, tedy “studijní volno” během roku je právě určeno k činnosti, která vyžaduje delší mentální výkon. Pokud připravujete studijní plán na rok či roky dopředu (např. tvorba ŠVP), tak je třeba se nad tím zamyslet, sejít se kolegy. Pokud jde o naplnění dílčích výukových cílů, tj. po ročnících, pololetích, měsících až na úroveň jednotlivých hodin, tak to chce také nějaký klid. Pokud si chci vzít dovolenou během roku, tak ji nemusím dostat, škola nemusí mít za mne náhradu na suplování. Pokud dovolenou dostanu, musím pak výklad dohnat, ale na rozdíl od běžné práce to nelze nadělat v nadpočetných hodinách. A bonbónek navíc. V konečném součtu mohu mít nějaké volné dny v létě jako neplacené volno. Školní rok učitele začíná v posledních dvou týdnech v srpnu. To jediné bych změnil a začal bych o něco dříve, aby se vše stihlo připravit. Ptám se však autora, kdy se má učitel učit a vzdělávat. Už kombinované studium dá dosti zabrat a některé kurzy jsou vypsané jen v létě, protože jsou například na tři týdny. Taktéž stáže, které teď začalo ministerstvo proplácet. Sám si myslím, že odborník by měl učit na kratší úvazek a zbytek času pracovat jinde. Sám to tak mám několik let, ale ne vždy to lze skloubit s prací v komerční firmě. Právě proto, že i když třeba učím jen pár hodin týdně, tak to chce čas na přípravu. Také to musí být práce nezávislá na mé dostupnosti. Pokud očekává zákazník, že budu dopoledne dostupný na telefonu, tak se to špatně kombinuje s učením. Ano, u vlastních kšeftů to jde, protože si reguluji komunikaci a klientem, tak aby to šlo, ale i tak potřebuji čas na jednání a většina z nich preferuje čas, který vyhovuje jim. A i v Praze jsou firmy, které končí práci velmi brzy, tedy po 15h. Kdy se má tedy kantor vzdělávat? A kolik bere skutečně za hodinu? Počítá to někdo? Když to bude čistého 150 Kč, tak je to moc. Zdá se vám to pro programátora (a obecně pro vysokoškolsky vzdělaného odborníka) dostatečné?